Obecně
Posted by admin
Teleshopping se v moderní době stal nedílnou části obchodování. Je úzce spjat s telemarketingem. Jednoduše řečeno jde o obchodování, kdy se zákazník, ani prodávající nikdy nesetkají. Charakteristickou vlastností teleshoppingu je fakt, že zákazníkovi nabízí pouze zboží, které chce prodat. Zákazník nikdy nevybírá zboží dle svých potřeb.
Telemarketing se dělí na dva základní proudy:
- Aktivní telemarketing
- Pasivní telemarketing
Pasivní telemarketing je způsob prodeje, kdy zákazník osloví prodejce. Nejčastěji se tak děje po telefonu, emailu apod. Systém funguje tak, že divák v televizi sleduje upoutávku teleshoppingu. Je mu nabízeno zboží. Když jsou argumenty dostatečně silné, zboží ho opravdu zaujme. Často tomu napomáhá spoustu dalších okolností. Prodejci v teleshoppingu se snaží vzbudit v divákovi pozornost jakýmkoliv dostupným prostředkem. Klasický argument, kdy v případě objednání v následujících třech minutách dostanete ke zboží ještě jeden kus výrobku zdarma, či v případě bleskového objednání dostanete ke zboží jakýkoliv jiný dárek, například sada nožů či jiné komponenty k výrobku, má za úkol probudit ve vás potřebu objednat zboží co nejrychleji. Důvod je jednoduchý- pokud s objednáním počkáte například do druhého dne, nastává velká pravděpodobnost, že si koupi předmětu rozmyslíte, protože si uvědomíte, že pro vás není až tak důležité nebo výhodné ho vlastnit. Proto je důležitým aspektem donutit zákazníka objednat si zboží co nejrychleji. Velké procento zákazníků z obchodu ustoupí, nebo se nechá přemluvit příbuznými apod. a zboží nakonec nekoupí.
Pasivní telemarketing se od aktivního liší tím, že zákazník se domáhá zboží aktivně, nikoliv naopak. Model je jednoduchý- zákazník je přesvědčen o tom, že zboží chce zakoupit, proto osloví prodejce. Oproti tomu pasivní telemarketing funguje na bázi aktivního oslovování zákazníků.
Typickým příkladem aktivního telemarketingu je například telefonická nabídka zboží. V moderní době je to velice častý způsob prodeje. Vzniká spoustu kanceláří, zaměstnávající tyto operátory a neustále je školí a snaží je zdokonalovat v prodeji po telefonu. Tato centra se nazývají call centra. V call centru se většinou nachází skupina operátorů, kteří mají za úkol aktivně obvolávat zákazníky po telefonu a prodávat dané zboží. Pojmem zboží se rozumí cokoliv, dané call centrum prodává nebo je zprostředkovatel tohoto zboží. Jedná se převážně o služby, méně už o hmotné výrobky. Typickým příkladem služeb jsou například bankovní služby, kdy vám vyškolený operátor volá s nabídkou výhodného úvěru, či jiné bankovní služby. Jedná se například o pojistné služby apod. Dalším klasickým úkazem jsou služby telefonních společností, čili tarify. U nás jsou největšími společnostmi, prosazující tyhle zprostředkovatelské služby, Telefonica O2 a T-Mobile. Operátoři většinou procházejí třítýdenním školením, na kterém je jim vštěpováno několik základních pravidel telefonického prodeje.
Posledním artiklem je hmotné zboží. Klasickým příkladem může být prodej lůžkovin, kdy vám je nabízen polštář či matrace, mnohdy za vysoké ceny. Operátor vás ale ujišťuje, že koupí tohoto polštáře ale opravdu nebudete litovat, i když si ho v podstatě nemůžete ani obyčejně osahat, abyste nekupovali „zajíce v pytli“.